10. února
 
Naši Pejskové - pokladny neměly dlouho klid. Objevili se koumáci na krádež a zničili nám znovu jednoho pejska. Tentokrát v obchodním domě PRIOR na Dukelské ulici v Třinci na Terase. Vykradli toho, kterého jsme již viděli na stránkách naší kroniky s Mikulášem. V dopoledních hodinách to zjistila paní Bojdová - náš hospodář.
Pejsek slouží na sbírku finančních prostředků pro dokončení a provoz Výcvikového střediska vodících psů v Praze. Na tuto skutečnost byla ihned upozorněna Policie ČR, která na místě činu zjistila, že pokladna je poškozená a prázdná. K sepsání protokolu byla přizvána paní Kaiserová - náš jednatel. Škoda byla vyčíslena na 1.900 Kč. Lze si jen přát, aby pachatel byl co nejdříve vypátrán a aby těm, kdo do pokladniček přispívají, nepřešla chuť.
 
 
20.-22. dubna

Konal se Přátelský mezinárodní šachový turnaj v Karlovicích. 30 hráčů si zahrálo každý s každým vyřazovacím způsobem na čas 30-ti minut. Celkem bylo hráno 7 kol. Naši SONS zastupoval prakticky nevidomý p. Wojnar Martin.
 

22. - 25. listopadu 

Konal se Přátelský mezinárodní šachový turnaj v Polském Szczyrku. Tohoto turnaje se z olomoucké SONS zúčastnili tři a od nás jeden člen Martin Wojnar. Ti všichni si mohli s tamními šachisty přátelsky porovnat a nabrat zkušenosti do další činnosti.
 
 
19. května

Tento den se konala vaječina v Horní Lištné, i přes nepříznivé počasí se nás sešlo 45 účastníků. Hlavním programem samozřejmě bylo smažení vaječiny, ale vyzkoušeli jsme si i jízdu na tandemových kolech. Pilotem musí být vidomá osoba a druhým jezdcem je nevidomá, nebo téměř nevidomá osoba. Není jednoduché, aby vedoucí jezdec udržel balanc (rovnováhu) a přizpůsobil se jízdě. Tím hůř je to pro nás. Je to něco zvláštního, ale i zdravého pro kondici a zdraví. To, že sluníčko málo svítilo, nám ani moc nevadilo, protože do rytmu nám hrál na elektrofonické varhany jeden náš člen p. Letovanec. Měli jsme i výborné párky, čepovalo se pivo i jiné nápoje. Popovídali jsme si, nálada byla výborná a již se těšíme na další setkání u vaječiny.

 
8. a 9. června

Tento den se konal v Ostravě - Zábřehu přebor vodících pejsků. Přijelo jich 14 se svými pány a jejich doprovodem, dokonce i jeden z Prahy. Hlavním organizátorem akce p. Josef Kikta, který soutěžil se svou labradorkou Vendulkou řekl, že nevidomí si ostravskou dvoudenní akci nemohli vynachválit. Psi se dostanou  do neobvyklých situací a trénují tak své schopnosti. V podstatě to samé platí o lidech. Kromě praktických soutěží ještě absolvuji besedy o psech, protože nevidomý není kynolog. Na asi pětiminutové trase je čekalo: hledání dveří, vstup  do prodejny, nebezpečně visící větve, byla hodnocena poslušnost psa i sestup po schodech.

 
17. - 24. června

V těchto dnech se konal Mezinárodní rekondiční pobyt SONS Třinec a PNZ Cieszyn ve středisku Relax u Zajonce v Horní Lomné. Umožnil ho Program CBC PHARE, společný fond malých projektů, do kterého se třinecká odbočka SONS zapojila svým projektem a podařilo se nám získat významnou finanční podporu. Pomohli nám rovněž naši sponzoři a část nákladů jsme si hradili sami. Zúčastnilo se nás 34 osob, včetně instruktorů a průvodců nevidomých. Nejmladšímu účastníkovi bylo 18, nejstaršímu 81 let. Oproti běžným rekondičním pobytům byl ten zcela jiný. Každý den, dopoledne i odpoledne, probíhaly současně výuka prostorové orientace, sebeobsluhy, práce na PC, jízda na tandemových kolech. Kromě výuky měli všichni účastníci možnost využít bezplatně služeb maséra - člena naší organizace.
Toto řešení se ukázalo velmi dobré. Umožnilo rozdělit podle předem stanoveného harmonogramu účastníky do menších skupin.
 
 
9. srpna
 
Bylo krásné letní ráno, kdy se skupina našich členů spolu s rodinnými příslušníky a přáteli, vydala na celodenní výlet do krásného prostředí nad Olzou v Návsí u Jablunkova. V areálu, kde byly dva sruby, udírna, dětský kolotoč, volejbalové hřiště a sympatická hospůdka Oaza, jsme se usadili. Dětem připravil pan Tacina se svým koníkem zapřaženým do vozíku velkou atrakci. Hned na zastávce v Návsí všechny děti s naší nejstarší členkou p. Šulákovou nasedly do vozíku a koník vesele uháněl k cíli našeho setkání. Nejdříve se roztopila udírna a vůně, která se vzápětí šířila všude kolem, slibovala velkou pochoutku, udily se totiž klobásky. Žízeň jsme zaháněli v hospůdce. Pak nastalo další milé překvapení, přišli dva muzikanti, harmonikář a  ozembouch. Zazpívali jsme a později se k nim připojila i naše členka paní Grandičová hrou na harmoniku, kterou si přivezla s sebou.
Odpoledne bylo rozhodnuto, že si zkusíme jízdu na koni. Děti se již postupně vystřídaly všechny a trpělivý koníček neprotestoval. Nejsložitějším problémem bylo, jak se dostat do sedla. S vydatnou pomocí našich siláků se nám to podařilo. Rázem strach z nás spadl, když koníček klidně vykračoval. My, kteří jsme tuto jízdu absolvovali poprvé, se křečovitě drželi opratí a nadšení bylo doprovázeno patřičnými výkřiky.
Opět nás mile překvapily dvě naše členky a sice paní Šuláková a paní Kukučková, které se samozřejmě na koni projely také. Opět nám všem dokázaly, že věk není překážkou a jejich vitalita je obrovská.
Odpoledne jsme se pustili do přípravy smaženice. Uzený špek voněl a naše chuťové buňky se již připravovaly na velkou dobrotu. Smaženice se podařila, k tomu čerstvý chlebíček, pivo a spokojenost byla veliká. Dobrá nálada, krásné počasí, hudba a zpěv, dobré jídlo to všechno způsobilo, že čas rychle uběhl a bylo třeba pomýšlet na návrat. Především bychom chtěli poděkovat panu Tacinovi, který nás do tohoto hezkého prostředí pozval. Také bychom chtěli poděkovat všem, kteří se obětavě podíleli na přípravě a zajištění  pohoštění, také muzikantům, kteří se postarali o zpestření našeho programu. Všem se moc líbilo.

 
11. října

Ráno vyjíždíme autobusem na výlet na jižní Moravu. Vše, co bylo naplánováno, se dodrželo. Zájezdu se zúčastnilo 39 osob, jelikož některé již sklátila chřipka a další trápí jiné zdravotní potíže. Vyjeli jsme v 5,30 z Vendryně, jako obvykle se zastávkami u TRISIE na Terase, ČSAD Třinec, ČD Třinec, Konská nádraží, Svibice. Cestou nám náš předseda komentoval zajímavosti v okolí, kterým jsme projížděli. První zastávkou před 10 hodinou byly Pohořelice, kde jsme navštívili Kostel sv. Jakuba Většího. Tam nám místní páter poutavě vyprávěl o vzniku, úpravě i přestavbě celého objektu. V době třicetileté války, kdy se Morava připojila ke stavovskému povstání, se městečko stalo dějištěm válečných událostí, mnohokrát bylo vypáleno, vydrancováno, postiženo epidemiemi cholery a moru. V roce 1805 přenocoval na faře císař Napoleon Bonaparte po  bitvě  u Slavkova.
Pohořelice jsou vhodným východiskem turistických cest za poznáním chráněné krajinné oblasti Pálava, kde se nachází vzácná fauna a flóra.
Byl čas se i občerstvit a trochu se projít  městem a v 13 hod. jsme se vydali dál směr Znojmo-Vídeň, po pár kilometrech jsme odbočili na vedlejší silnici a brzy jsme byli v Kubšicích, rodišti jedné naší členky paní Molinové. Její manžel p. Molin byl pilotem tohoto zájezdu. Autobusem nás provedl malou malebnou vesničkou s předzahrádkami. Zajeli jsme na kraj vesničky, kde byly vinné sklípky a v jednom nás již čekali p. Pavel s rodinnými příslušníky, aby nás přijali po „ moravském“. Měli jsme již přichystané studené občerstvení (nářez), ochutnali jsme 3 druhy bílého a jedno červené víno. Podle chuti jsme si mohli vybrat. Zpívalo se a tančilo. Na harmoniku hrála členka paní Grandičová  a na ozembouch hrál pan Tacina mladší. Ani burčák nechyběl. V 18 hod. byl start domů s plnými lahvemi koupeného vína nebo burčáku. Bylo moc fajn.
 
 
10. listopadu

Spolek "Salaš Girová" hostil nevidomé.
Článek do kroniky napsala nevidomá paní Ingeborg Klepaczová.
Autobus nás odvezl do obce Bukovec, kde jsme v budově PZKO spolu se členy tohoto spolku a jejich hosty oslavili tradiční svátek sv. Martina. Naše pozvání přijal i nevidomý řezbář z Polska pan Jan Szklany s manželkou.
Proč se tento svátek tradičně oslavuje okolo sv. Martina? V tuto dobu se vracel dobytek z pastvin do svých stájí v údolí. Bylo třeba bilancovat a všechno pak řádně oslavit.
Vyslechli jsme si poutavé vyprávění p. Karla Zoně o vzniku obce Bukovec a také historii spolku "Salaš Girová". Jeho vyprávění doplňoval i pan Karel Tacina.
Lákavá vůně, která prostupovala všemi prostorami budovy, slibovala nejlepší speciality domácí zabíjačky. Všichni jsme si připili skleničkou slivovice a pak jsme se již pustili do jídla. Všem velice chutnalo.
Abychom se dostali do správného veselí, postaral se o to pan Jan Paszek hrou na kayboard. Nechyběly ani společenské hry, které mistrně vedl pan Karel Tacina. Tombola s hodnotnými cenami, které věnovali sponzoři, také zpestřila program. Mezi výherci byli i dva naši členové.
Bujaré veselí s tancem a společenskými hrami, prokládané vynikajícím jídlem způsobilo, že čas rychle uplynul a bylo třeba pomýšlet na návrat. Opět nás odvezl zvláštní autobus zpět do Třince.
Děkujeme pořadatelům za milé přijetí a nevšední zážitky, kuchařkám pak za vynikající speciality. Již od nynějška se budeme těšit na příští oslavy.