| Úvod |
| O nás |
| Klubová setkání |
| Plán akcí |
| Výroční shromáždění |
| Kronika |
| Informátor |
| Různé informace |
| Domácí rádce |
| Fotogalerie |
| Odkazy |
| 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
1998
19.
února
Tohoto dne jsme se zúčastnili jednodenního zájezdu do Polska na Kulig we Wiśle – Czarnej v počtu 26 členů. Jeli jsme osobním vlakem do Českého Těšína, kde bylo dost času k přestupu na vlak do Cieszyna i s celním vybavením. V Cieszynie se k nám přidali zrakově postižení členové PZN Cieszyn a společně jsme odjeli do Wisły autobusem.
Jako hosté se zúčastnili i pan Kikta z Ostravy a pan Fajkus, nynější poradce při používání tyflopomůcek. Přátel z Polskiego Zwiąsku Niewidomych bylo rovněž větší počet. Zpívali jsme, vyprávěli si i opékali klobásy. Jeden krásný zážitek: jízda na voze tažený koňmi podél krásně šumícího potoka údolím Wisełki-Białej a pěkně vonícího stromoví. Pokud by byl sníh, jeli bychom na saních. Snad v příštím roce to vyjde. Přesto to byly krásné zážitky.
Díky aktivní pomoci MěÚ Třinec, který nám pomohl zajistit místnost, bylo možno zahájit trénování stolního tenisu pro nevidomé v SHOW-DOWNu v Penzionu Oldřichovice, dne 4.3.1998 se 10 členů naší SONS Třinec zúčastnilo tohoto tréninku. Pravidla jsou taková, že nikdo nemůže využívat zbytky zraku. Místnost v Penzionu můžeme využívat 3 x měsíčně.
14. května
Tento den se vydala skupina nevidomých a slabozrakých Okresní odbočky SONS Třinec a 9 nevidomých a slabozrakých z Polska na zájezd do Olomouce, cílem naší cesty byla návštěva prodejny Tyflopomůcek Olomouc a prohlídka perly baroka na Svatém Kopečku u Olomouce.
Během jízdy autobusem nás předseda, který byl zároveň vedoucím zájezdu i tlumočníkem pro polské hosty, informoval o historických památkách i pozoruhodnostech ze současnosti ve městech, kterými jsme projížděli. Cesta rychle uběhla a ani jsme se nenadáli a byli jsme u cíle v prodejně Tyflopomůcek.
V Olomouci nás uvítala vedoucí paní Bláhová, předsedkyně SONS Olomouc paní Květa Nejeschlebová a průvodkyně SONS Olomouc paní Lydie Soltyšáková. Po krátké besedě si každý účastník měl možnost prohlédnout široký sortiment tyflopomůcek, užitečných pomocníků do domácnosti i předměty z keramiky a porcelánu.
Zaujala nás kuchyňka, ve které pořádají minikursy vaření a orientace v kuchyni. Mohou se tam seznámit nejen se základními pravidly bezpečnosti kuchyně, ke které patří mikrovlnná trouba, toustovač, opékač topinek, tlakový hrnec, rychlovarná konvice apod.
Pan Mgr. Tomáš Ševčík nás provedl střediskem tyflotechnických pomůcek a služeb. Zodpověděl na všechny otázky týkající se práce s počítači v různých programech. Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem pracovníkům, kteří se nám plně věnovali. Domů si každý z nás odvážel užitečné pomůcky z bohatého sortimentu prodejny, které usnadňují život nevidomým a slabozrakým, které jsme si tam mohli zakoupit.
Odpoledne patřilo prohlídce Sv. Kopečku u Olomouce. Naše průvodkyně p. Soltyšáková zprostředkovala prohlídku baziliky, kde pan farář z řad premonstrátu poutavě popisoval výzdoby malby, sochy, bohatě zdobený strop a aby slabozrací mohli i tuto krásu uvidět, rozzářila se všechna světla v kostele.
Toto slavnostní osvětlení není běžné, kostel se rozzáří jen jednou v roce, kdy se slaví výročí. Velmi jsme ocenili i přístup všech, kteří naši skupinu provázeli. Prohlédli jsme si i výzdobu obou kaplí a také dřevěné plastiky obrazů na křížové cestě. Třetím zastavením byla historická část města Olomouce, prohlídka kašen, orloje, morového sloupu a obou kostelů. Příjemně unavení a plní zážitků jsme se vraceli domů. Polští přátelé byli spokojeni a na oplátku nás pozvali k nim. Pozvání jsme rádi přijali.
27. května
Věrni tradicím našeho regionu naplánovali jsme na středu 27.5.1998 smažení vaječiny. Pan Dyrbuś, otec tohoto nápadu a hlavní organizátor, zajistil prostory TJ Beskyd na Grodzisku v Horní Lištné. Teoreticky bylo vše připraveno, jen jsme čekali, zda se k nám počasí nezachová macešsky.
Zahájení bylo plánováno na 15 hodinu. Ale již od 10 hodin manželé Bojdovi, pánové Dyrbuś, Martin Wojnar a Bohumil Kaiser nakupovali a na místo konání vozili a nosili potraviny pevné i tekuté.
Začali se scházet první účastníci. Kromě nevidomých a jejich průvodců naší organizace přijeli také pozvaní hosté organizace nevidomých z Polska, kteří se k nám velmi těšili. Byli uvítáni i manželé Vlachovi a pani Zającová. Po oficiálním zahájení jsme ještě popřáli paní Smutné k jejím krásným 84-tým narozeninám. Potom se již smažila vaječina, opékaly klobásy, konzumovaly výborné koláčky paní Wojnarové z Bystřice (maminky jednoho našeho člena SONSu). K tomu hrála reprodukovaná hudba, tančili jsme a výborně se bavili. K dobré náladě přispělo i nádherné počasí. Večer jsme se loučili s přáním, abychom se v příštím roce tady opět sešli.
7. – 9. září
Začal školní rok, děti mají po prázdninách a my jsme se vydali na delší zájezd, nebo lépe řečeno exkurzi, a to na 3 dny do Prahy. V 5,45 hodin jsem odjeli od nádraží ČD Třinec se zastávkami pro další účastníky na stanovišti ČSAD, dále u domu kultury TRISIA na Terase, poslední zastávka byla v Českém Těšíně u hraničního mostu z Polska, kde přistoupili naši přátelé z organizace Nevidomých z Polska v počtu 12 osob. Kolem poledne jsme dojeli do Prahy. Tam jsme navštívili kynologické středisko pro výcvik vodicích psů v Praze – Jinonicích. Prohlédli jsme si pejsky ve výcviku a zkusili se s nimi projít. Zúčastnili jsme se besedy s prezidentem SONS ČS p. Milošem Pešákem, kde nás informoval o stávající situaci a plánech i problémech SONSu. Ubytování bylo na kolejích UH Hvězda v Praze 6. Zvoníčkova 5 ve dvoulůžkových pokojích. Ubytování bylo výborné. V úterý 8. září jsme si prohlédli Hrad, Chrám Sv. Víta a Zlatou uličku.
Jízda Prahou nebyla vůbec jednoduchá, ale po různých překážkách jsme dojeli k Botanické zahradě v ulici na Slupi. Jako průvodce se nám nabídl sám pan ředitel Botanické zahrady prof. Václav Větvička, který nám velmi zajímavě vyprávěl o různých druzích stromoví, květin a keřů. Mohli jsme si i dotekem ohmatat různé keře, ani nám nevadilo, že začalo pršet. Také jsme si prohlédli klece s různými papoušky.
Ve středu 9. září jsme navštívili Vyšehrad, Karlův most i orloj na Staroměstském náměstí, Rytířskou ulici i Národní divadlo.
Vše se nám v Praze moc líbilo, bylo báječně, ale ve středu v 15 hodin jsme se museli vydat k našim domovům. Plni krásných dojmů jsme v nočních hodinách dorazili šťastně zpět do Třince.
Tohoto dne jsme se zúčastnili jednodenního zájezdu do Polska na Kulig we Wiśle – Czarnej v počtu 26 členů. Jeli jsme osobním vlakem do Českého Těšína, kde bylo dost času k přestupu na vlak do Cieszyna i s celním vybavením. V Cieszynie se k nám přidali zrakově postižení členové PZN Cieszyn a společně jsme odjeli do Wisły autobusem.
Jako hosté se zúčastnili i pan Kikta z Ostravy a pan Fajkus, nynější poradce při používání tyflopomůcek. Přátel z Polskiego Zwiąsku Niewidomych bylo rovněž větší počet. Zpívali jsme, vyprávěli si i opékali klobásy. Jeden krásný zážitek: jízda na voze tažený koňmi podél krásně šumícího potoka údolím Wisełki-Białej a pěkně vonícího stromoví. Pokud by byl sníh, jeli bychom na saních. Snad v příštím roce to vyjde. Přesto to byly krásné zážitky.
Díky aktivní pomoci MěÚ Třinec, který nám pomohl zajistit místnost, bylo možno zahájit trénování stolního tenisu pro nevidomé v SHOW-DOWNu v Penzionu Oldřichovice, dne 4.3.1998 se 10 členů naší SONS Třinec zúčastnilo tohoto tréninku. Pravidla jsou taková, že nikdo nemůže využívat zbytky zraku. Místnost v Penzionu můžeme využívat 3 x měsíčně.
14. května
Tento den se vydala skupina nevidomých a slabozrakých Okresní odbočky SONS Třinec a 9 nevidomých a slabozrakých z Polska na zájezd do Olomouce, cílem naší cesty byla návštěva prodejny Tyflopomůcek Olomouc a prohlídka perly baroka na Svatém Kopečku u Olomouce.
Během jízdy autobusem nás předseda, který byl zároveň vedoucím zájezdu i tlumočníkem pro polské hosty, informoval o historických památkách i pozoruhodnostech ze současnosti ve městech, kterými jsme projížděli. Cesta rychle uběhla a ani jsme se nenadáli a byli jsme u cíle v prodejně Tyflopomůcek.
V Olomouci nás uvítala vedoucí paní Bláhová, předsedkyně SONS Olomouc paní Květa Nejeschlebová a průvodkyně SONS Olomouc paní Lydie Soltyšáková. Po krátké besedě si každý účastník měl možnost prohlédnout široký sortiment tyflopomůcek, užitečných pomocníků do domácnosti i předměty z keramiky a porcelánu.
Zaujala nás kuchyňka, ve které pořádají minikursy vaření a orientace v kuchyni. Mohou se tam seznámit nejen se základními pravidly bezpečnosti kuchyně, ke které patří mikrovlnná trouba, toustovač, opékač topinek, tlakový hrnec, rychlovarná konvice apod.
Pan Mgr. Tomáš Ševčík nás provedl střediskem tyflotechnických pomůcek a služeb. Zodpověděl na všechny otázky týkající se práce s počítači v různých programech. Chtěli bychom touto cestou poděkovat všem pracovníkům, kteří se nám plně věnovali. Domů si každý z nás odvážel užitečné pomůcky z bohatého sortimentu prodejny, které usnadňují život nevidomým a slabozrakým, které jsme si tam mohli zakoupit.
Odpoledne patřilo prohlídce Sv. Kopečku u Olomouce. Naše průvodkyně p. Soltyšáková zprostředkovala prohlídku baziliky, kde pan farář z řad premonstrátu poutavě popisoval výzdoby malby, sochy, bohatě zdobený strop a aby slabozrací mohli i tuto krásu uvidět, rozzářila se všechna světla v kostele.
Toto slavnostní osvětlení není běžné, kostel se rozzáří jen jednou v roce, kdy se slaví výročí. Velmi jsme ocenili i přístup všech, kteří naši skupinu provázeli. Prohlédli jsme si i výzdobu obou kaplí a také dřevěné plastiky obrazů na křížové cestě. Třetím zastavením byla historická část města Olomouce, prohlídka kašen, orloje, morového sloupu a obou kostelů. Příjemně unavení a plní zážitků jsme se vraceli domů. Polští přátelé byli spokojeni a na oplátku nás pozvali k nim. Pozvání jsme rádi přijali.
27. května
Věrni tradicím našeho regionu naplánovali jsme na středu 27.5.1998 smažení vaječiny. Pan Dyrbuś, otec tohoto nápadu a hlavní organizátor, zajistil prostory TJ Beskyd na Grodzisku v Horní Lištné. Teoreticky bylo vše připraveno, jen jsme čekali, zda se k nám počasí nezachová macešsky.
Zahájení bylo plánováno na 15 hodinu. Ale již od 10 hodin manželé Bojdovi, pánové Dyrbuś, Martin Wojnar a Bohumil Kaiser nakupovali a na místo konání vozili a nosili potraviny pevné i tekuté.
Začali se scházet první účastníci. Kromě nevidomých a jejich průvodců naší organizace přijeli také pozvaní hosté organizace nevidomých z Polska, kteří se k nám velmi těšili. Byli uvítáni i manželé Vlachovi a pani Zającová. Po oficiálním zahájení jsme ještě popřáli paní Smutné k jejím krásným 84-tým narozeninám. Potom se již smažila vaječina, opékaly klobásy, konzumovaly výborné koláčky paní Wojnarové z Bystřice (maminky jednoho našeho člena SONSu). K tomu hrála reprodukovaná hudba, tančili jsme a výborně se bavili. K dobré náladě přispělo i nádherné počasí. Večer jsme se loučili s přáním, abychom se v příštím roce tady opět sešli.
7. – 9. září
Začal školní rok, děti mají po prázdninách a my jsme se vydali na delší zájezd, nebo lépe řečeno exkurzi, a to na 3 dny do Prahy. V 5,45 hodin jsem odjeli od nádraží ČD Třinec se zastávkami pro další účastníky na stanovišti ČSAD, dále u domu kultury TRISIA na Terase, poslední zastávka byla v Českém Těšíně u hraničního mostu z Polska, kde přistoupili naši přátelé z organizace Nevidomých z Polska v počtu 12 osob. Kolem poledne jsme dojeli do Prahy. Tam jsme navštívili kynologické středisko pro výcvik vodicích psů v Praze – Jinonicích. Prohlédli jsme si pejsky ve výcviku a zkusili se s nimi projít. Zúčastnili jsme se besedy s prezidentem SONS ČS p. Milošem Pešákem, kde nás informoval o stávající situaci a plánech i problémech SONSu. Ubytování bylo na kolejích UH Hvězda v Praze 6. Zvoníčkova 5 ve dvoulůžkových pokojích. Ubytování bylo výborné. V úterý 8. září jsme si prohlédli Hrad, Chrám Sv. Víta a Zlatou uličku.
Jízda Prahou nebyla vůbec jednoduchá, ale po různých překážkách jsme dojeli k Botanické zahradě v ulici na Slupi. Jako průvodce se nám nabídl sám pan ředitel Botanické zahrady prof. Václav Větvička, který nám velmi zajímavě vyprávěl o různých druzích stromoví, květin a keřů. Mohli jsme si i dotekem ohmatat různé keře, ani nám nevadilo, že začalo pršet. Také jsme si prohlédli klece s různými papoušky.
Ve středu 9. září jsme navštívili Vyšehrad, Karlův most i orloj na Staroměstském náměstí, Rytířskou ulici i Národní divadlo.
Vše se nám v Praze moc líbilo, bylo báječně, ale ve středu v 15 hodin jsme se museli vydat k našim domovům. Plni krásných dojmů jsme v nočních hodinách dorazili šťastně zpět do Třince.