Trinecke ocko 1.
Sons Sjednocená organizace
nevidomých a slabozrakých
Třinec
O nás Klubová setkání Plán akcíInformátor Fotogalerie Info Domácí rádce Odkazy

Třinecké  Očko
1/2018




Třinecké OČKO 1/2018


 

 Radost z příchodu spasitele

Ať ve Vaších srdcích přetrvává

A v novém roce ať Vás provází

Klid a Boží požehnání

 

UDÁLO SE

Den otevřených dveří SONS Třinec 27. 11. 2017

Už na chodbě před dveřmi do kanceláře nás přivítaly dvě firmy: Sagitta a Adaptech. Obě nabízely různé druhy lup pro slabozraké. Byly to varianty zařízení umožňující nejen slabozrakým ale i nevidomým číst texty. Všechny měly totiž hlasový výstup a navíc byly schopny rozlišit a přečíst texty v několika jazycích. Byl zde i mobil, který umožňoval focení i nevidomým. Po vstupu do kanceláře se návštěvníci mohli podívat na obdobné zařízení Spektry. Byla zde i firma nabízející dřevěné pomůcky. V sortimentu kromě her a stavebnic pro nevidomé byly i pomůcky pro slabozraké. Z elektronických pomůcek tu byl například hlídač hladiny. Zvukem ohlásil, že je nápoj u kraje nádoby. V neposlední řadě návštěvníkům předvedla „ pichťák“ paní Górecká. Představil se i vodící pes Rocky.

 

 

Ceny hejtmana Moravskoslezského kraje handicapovaným umělcům 7. 12. 2017

Jako každoročně i letos byly v Galerii výtvarného umění v Ostravě, u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených, předány ceny hejtmana Moravskoslezského kraje handicapovaným umělcům. Byl to  již 14. ročník. Hlavní cenu dostal člen SONSu Třinec, pan Lubomír Pavelčák za fotografii z cyklu „brejlovky“ MEŠITA. Tato fotografie byla vystavena i na Dnech umění nevidomých v knihovně v Třinci. Druhé místo obsadil kolektiv TyfloCentra Ostrava za knoflíkové mozaiky Kočka a Sova. O třetí místo se podělili paní Marcela Vopatová za obraz Bolest a pan Milan Linhart za díla Nevyřčená otázka a Hra na perspektivu. Všem oceněným blahopřejeme.

 

 

Výlet do Krakova 9.12.

V sobotu vyjel plně obsazený autobus s rozdychtěnými pasažéry do předvánočního Krakova. Cestou nám paní Maruška Miziova povídala o Krakově. Jak pravé dějiny, tak i legendu o Krakovském draku. Po příjezdu na parkoviště začal pro nás pravý sen. Nejdřív jsme zašli na náměstí, které se pro tyto dna změnilo v jedno velké tržiště. Po prohlídce (nejdříve jen zběžné) Sukiennic, jsme si poslechli pro Krakov neodmyslitelný Hejnał, z věže Mariánského kostela. Podívali jsme se na proslulý oltář Víta Stvoše a už naše kroky směřovaly na Wawel. Tady jsme se tak trochu poztráceli v davu návštěvníků z různých konců světa. Takže skupiny šly vlastně každá jinudy, ale ve finále si každý přišel na své. Bylo tam tolik různých vjemů, že bylo jedno, kdo co a v jakém pořadí obdivuje. Nakonec jsme se všichni šťastně sešli v určenou dobu na místě srazu. Odjezd byl záměrně stanoven na hodinu, kdy už všechny objekty byly osvětlené a prostě jakoby přibraly novou dimenzi. Všichni byli uchvácení tou proměnou.

Počasí bylo jak na objednávku. Celý výlet byl jako jedná pohádka. Sobota byla šťastně zvolena, jelikož se mohli zúčastnit i členové, kteří v pracovní dny jsou v zaměstnání.

 

 

Vánoční posezení u Buriana

Ve svátečně vyzdobeném sále jsme se sešli v úterý 12. prosince. Bílé ubrusy a vánoční svícínky vytvořené našimi členkami v Klubíku nastolily pravou sváteční atmosféru. Na zahájení zahrály čtyři dívčiny ze Základní umělecké školy několik koled na zobcové flétny. Poslední koledu si někteří zanotovali. Eda Molin přečetl z Emy článek o adventu a zvycích o svátcích šesti nejdůležitějších světců předvánočního období. Na vánoční posezení se všichni těšíme. Sejdeme se se svými přáteli, kteří se sjedou ze všech končin, aby si popřáli do nového roku – hlavně zdraví. Co více potřebujeme. Hmotné věci – dárky uložíme do skříní a na mnohé po čase ani nevzpomeneme. Zdraví a optimismus potřebujeme všichni. Po večeři jsme se rozešli do svých domovů. Bylo to krásné rozloučení s letošním rokem 2017.

Děkujeme.

VÁNOČNÍ BESÍDKA

Jak to rychle utíká

A opět je tu besídka.

Sešli jsme se rádi spolu,

U velkých nastrojených stolů.

Z hudební školy nám zahrály..

A my jim za to tleskali.

Potom jsme si ťukli na zdraví.

A dali tácky cukroví.

Jak jinak začít než tímto uvítáním. Vánoční besídka byla skvělá. Měli jsme tak opět možnost se setkat v hojném počtu a povídat si vzájemně, například o cukroví či nápadech na dárky pro naše blízké. Mnozí si také mezi sebou vyměnili dárečky. Pan Molin nám četl zajímavé informace o adventu, které byly pro některé z nás novinkou, a ti co už je znali, tak v tichosti poslouchali. Odpoledne nám rychle ubíhalo a najednou nám paní Maruška Miziová četla hodnocení sportovních aktivit, jako je bowling. Já sama jsem se umístila na krásném třetím místě a udělalo mi to velkou radost, protože na to, že s bowlingem nepřicházím do styku tak často, tak mě to opravdu překvapilo. Ceny byly moc fajn. protože si myslím, že pro každého to jsou užitečné věci do domácností... Vyhrála jsem čaj. Potom nastal čas večeře. Byly to chutné brambory , ještě lepší řízek a zeleninová obloha. Vše bylo skvěle připravené. Ani ne málo, ani moc nepřesolené. Všem nám to rychle uteklo a nezbývá nám nic jiného, než se těšit na další super setkání.

Dovolte mi, abych závěrem za nás všechny moc poděkovala za skvělou přípravu a organizaci všem pracovníkům, kteří se na této akci podíleli, hlavně paní Marušce Miziové, která i přes všechny své nemalé starosti si vždy najde čas i pro nás dobré lidi. Bez ní bychom byli o dost ochuzeni. Taktéž velmi moc chci poděkovat našim sponzorům, kterým nejsme lhostejní. Dokáží si nás vážit a ze svých úspor nám peníze darovat, abychom se mohli skvěle bavit.

Helena Górecká

 

PŘIPRAVUJEME V MĚSÍCI LEDNU

Pozvánka:

Zveme všechny členy do Muzea Třinec ve středu 10. ledna 2018

K zhlédnutí jsou tři výstavy: Chaloupka na vršku, Vánoce ve Slezsku a Vánoční pozdrav dříve a dnes

Sraz před muzeem v 10 hodin

Přihlášky u Marušky Miziové tel.: 776 173 772

 

Pozvánka na vernisáž výstavy  „ Vnímejte svět všemi smysly“

17. 1. 2018 ( středa ) v 17 hodin

Místo konání: Minigalerie Na Plotě, Městská knihovna, Slovenská 1, Svibice

Vstupné: zdarma

Srdečně vás zveme na výstavu, kterou poskytla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v Třinci ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Ostravě, která zapůjčila exponáty, jež vznikly v tvůrčích dílnách pro nevidomé a slabozraké. Výstava je spojená s prezentací fotografií p. Pavelčáka. Výstava potrvá do 2. 2. 2018.

Muzeum Jablunkov

23. ledna - úterý

ŠANCMAJSTŘI A ŠANCKNECHTI ANEB JAK SE BUDOVALY PEVNOSTI

Výstava představuje, jakým způsobem probíhala výstavba opevnění a kdo všechno se na ní podílel – od inženýrů přes řemeslníky až po kopáče. Na příkladu stavebních prací realizovaných na Velké šanci v Mostech u Jablunkova je pozornost věnována rovněž počtu a účasti jednotlivých řemeslníků a pracovníků, kteří se rekrutovali z okolních obcí a měst. Na výstavě jsou prezentovány nejen ukázky nářadí a náčiní těchto stavitelů opevnění, ale i nálezy dokumentující stavební činnost, včetně dokladů každodenního života v pevnosti.

Pojedeme linkovým autobusem. Zájemci se mohou přihlásit na Klubovém setkání.

Klubové setkání je ve středu 10. ledna ve 13 hodin.

 

Na závěr pár jednoduchých a rychlých receptů.

Perník.

Ohlásí-li se nečekání hosté je možno upéct perník. Do mísy dáme půl kila hladké mouky, 20 deka cukru (část nebo všechen můžeme podle chuti nahradit medem), jeden kypřící prášek do pečiva, jeden kypřící prášek do perníku, půl litru mléka, dvě deci oleje, lžíci kakaa, lžíci pikantní marmelády nebo povidel (mohou být i rozinky v rumu nebo sušené švestky ve slivovici, fantazii se meze nekladou) a dvě vejce. Vše důkladně promícháme, nejlépe metličkovým mixerem, vlijeme na vymazaný a vysypaný plech a upečeme ve vyhřáté troubě. Hotový perník můžeme dle chuti dozdobit nebo podávat jen tak.

 

Tvaroháčky

Máme-li trochu víc času, do půl kola tučného tvarohu vmícháme trochu cukru nebo medu, přidáme spařené sušené nebo kandované ovoce, želé bonbóny nakrájené na kostičky, co zrovna máme po ruce anebo co komu chutná. Nakonec jemně vmícháme našlehanou šlehačku. Vzniklým krémem spojujeme jakékoli sušenky, vrchní potřeme čokoládou a dáme na 2 hodiny do mrazničky. Chceme-li si ušetřit práci, můžeme jako vrchní použít sušenku polo máčenou.

Novoroční čočka.

Budeme potřebovat na jednu osobu 2 vepřové nožičky, když je osob víc můžeme přidat jedno vepřové koleno, kvalitní červené víno, asi čtvrt kila čočky (zelené i červené), bobkový list, nové koření, tymián, nahrubo umletý pepř, zázvor, sůl, cibuli, česnek, sušené švestky (může být i sušený banán, sušené meruňky, rozinky, mrkev) a jedna kostka bujónu.

Nožičky, případně i koleno zalijeme červeným vínem, aby byly ponořené. Přidáme koření, celou cibuli a celé stroužky česneku, osolíme, doplníme spařeným ovocem, dochutíme kostkou bujónu a pozvolna vaříme několik hodin (až se maso uvolní od kostí). Vytáhneme kosti, maso nakrájíme a vložíme zpět. Doplníme přebranou a opranou zelenou čočkou a povaříme. Až čočka změkne, přidáme červenou a necháme projít varem. Jídlo podáváme teplé.

Čočka je symbolem hojnosti. Zrníčka čočky jsou jako penízky, tak aby se nám držely v domě.

 

Přejeme dobrou chuť

Pro časopis napsali V. a M. Popkovi

 

 

 





Ingeborg Klepaczová
předsedkyně

 Třinec dne 22. 3. 2016

    

    



4